V souvislosti se vstupem novely energetického zákona v účinnost, novelizací prováděcích vyhlášek a souvisejících zákonů, se s počátkem roku 2016 podstatně rozšířily možnosti provozování malých výroben elektřiny z OZE. V některých případech již není zapotřebí být držitelem licence ERÚ, v jiných případech se podstatným způsobem zjednodušuje připojování. Variant a kombinací je hned několik.

Výroba bez licence
Základním stavebním kamenem nového systému je novela § 3 odst. 3 zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Podle něj není zapotřebí pro provoz výrobny elektřiny určené pro vlastní spotřebu s instalovaným výkonem do 10 kW licence ERÚ pro výrobu elektřiny, a to přesto, že je taková výrobna připojena k distribuční soustavě. Jedinou podmínkou zákona je, že ve stejném odběrném místě nesmí být připojena jiná výrobna, provozovaná pod licencí.

Zjednodušené připojení
Od 1.února 2016 pak platí nová vyhláška o připojování č. 16/2016 Sb. Tato vyhláška definuje zcela novou kategorii výroben, a sice tzv. mikrozdroje. Jedná se o instalaci s maximální výkonem do 10 kW včetně, se jmenovitým střídavým fázovým proudem do 16 A na fázi a připojenou k distribuční soustavě. Mikrozdroj musí být rovněž vybaven zařízením, které zamezuje dodávce elektřiny do distribuční soustavy v místě připojení, s výjimkou krátkodobých přetoků elektřiny do distribuční soustavy, které slouží pro reakci omezujícího zařízení, ale které nezvýší hodnotu napětí v místě připojení. Pro tyto tzv. mikrozdroje pak vyhláška stanovuje zjednodušený proces připojení. Pokud žadatel prokáže, že maximální hodnota impendance proudové smyčky v místě připojení je pro zdroje do 16A na fázi 0,47 Ω a pro zdroje do 10 A na fázi 0,75 Ω, pak mu na připojení vzniká nárok. Provozovatel distribuční soustavy ho v takovém případě musí připojit a připravit novou smlouvu nebo dodatek ke stávající smlouvě o připojení vlastníka mikrozdroje jako zákazníka (odběratele).

Pokuty za přetoky u mikrozdrojů
V návaznosti na podmínky připojení mikrozdrojů pak cenové rozhodnutí ERÚ č. 7/2015, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice a další regulované ceny, v bodu 3.28. písm. d) říká, jaké pokuty bude platit provozovatel mikrozdroje, pokud v rozporu s vyhláškou nějakou elektřinu od soustavy dodá:

Příjem za výrobu bez licence zdaněn jako „ostatní příjem“
Aby toho nebylo málo, v uplynulých dnech byla v Poslanecké sněmovně PČR schválena novela  zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, podle které nebude příjem z prodeje elektřiny vyrobené ve výrobně do 10 kW a provozované v souladu se zákonem bez licence, příjmem z podnikání. Půjde o tzv. ostatní příjem. Schválení této novely tak umožní inkasovat platby za nespotřebované přebytky elektřiny, dodané do elektrizační soustavy, i nepodnikatelům. Tento příjem pak provozovatel výrobny zahrne mezi své ostatní nepodnikatelské příjmy a řádně ho zdaní.

Na rozšíření možností pro provozování výroben do 10 kW volně navazuje program Nová zelená úsporám
Program podporuje dotací 35 až 100 tis. korun fotovoltaická zařízení do 10 kW, a to připojená i nepřipojená do distribuční soustavy. Nepřipojená zařízení mohou pouze ohřívat teplou vodu a nesmí být propojena s vnitřními rozvody domu. Zajímavější je proto podpora zařízení propojených s distribuční soustavou, kde je však základní podmínkou využít alespoň 70 % výroby pro vlastní spotřebu.

Přehled možných variant
Co z té přehršle nových předpisů vyplývá? Každý, kdo uvažuje o instalaci domácí výrobny elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW, má minimálně čtyři možnosti:

1) Výrobna elektřiny jako ostrovní systém.
Na podmínkách provozu ostrovních systémů se nic nemění. Provozovatel ostrovního systému, s výjimkou instalací, které v minulých letech získaly nárok na podporu a pobírají zelené bonusy, nepotřebuje licenci ERÚ. Vyrobená elektřina je zcela spotřebována majitelem systému a výrobna není připojena k elektrizační soustavě. Nejedná se tudíž o podnikání a licence je zbytečná. To platí pro všechny ostrovní systémy bez ohledu na výkon.

K uvedení do provozu takové výrobny tedy není nutná ani licence, ani jakákoliv smlouva s provozovatelem distribuční soustavy, či s kýmkoliv dalším.

2) Výroba elektřiny jako podnikání
Teoreticky si lze představit výrobnu s výkonem do 10 kW, která dodává veškerou výrobu do distribuční soustavy a inkasuje za ní tržní cenu elektřiny. Ekonomicky to samozřejmě nedává žádný smysl, takže berme tuto variantu spíše jako referenční.

Vlastník takové výrobny by musel být samozřejmě držitelem licence, protože výrobu a prodej elektřiny v takovém typu výrobny je nutné označit jako podnikání.  Vedle toho by musel splnit všechny ostatní podmínky, tedy zejména absolvovat plný proces žádosti o připojení.

K uvedení do provozu této výrobny potřebuje její vlastník nejen licenci, ale i smlouvu s provozovatelem distribuční soustavy o připojení a smlouvu s obchodníkem o dodávkách vyrobené elektřiny.

3) Mikrozdroj
Pokud chce provozovatel výrobny využít všechny benefity provozu výrobny bez licence a zjednodušeného procesu připojení k distribuční soustavě, musí zainvestovat do zařízení, které zabrání přetokům vyrobené elektřiny do sítě a počítat s tím, že pokud by k nějaké dodávce do přesto došlo, bude mu uložena pokuta podle cenového rozhodnutí ERÚ.

K zahájení provozu mikrozdroje tedy není zapotřebí nic jiného, než dodatek ke stávající smlouvě o připojení odběrného místa k soustavě.

4) Výroba pro vlastní spotřebu
Provozovatel, kterému distribuční společnost umožní plné připojení instalovaného výkonu k distribuční soustavě (nevyužije se tedy zjednodušeného postupu určeného pro mikrozdroje), má po jejím uvedení do provozu volnější ruce. Není nucen technickým opatřením zabraňovat nulovým přetokům do distribuční soustavy. Za případné přetoky může inkasovat tržní cenu, kterou si domluví s obchodníkem. Příjem za prodej elektřiny po schválení novely zákona o daních z příjmů zdaní jako „ostatní příjem“. Podle prvních zkušeností z praxe distribuční společnosti s touto variantou příliš nepočítají. Dříve nebo později se však prosadí, neboť zákon ji umožňuje.

Provozovatel takové výrobny tedy nepotřebuje licenci, ale potřebuje smlouvu o připojení s provozovatelem distribuční soustavy. Dále potřebuje dohodu s obchodníkem s elektřinou, který na sebe převezme odpovědnost za odchylku vytvářenou neplánovanými dodávkami přetoků do soustavy a zaváže se k placení ceny za dodanou elektřinu (jakkoliv bude v praxi tato částka zcela nepatrná).

Závěr
Jaké je doporučení pro praxi? Nejčastěji se budou zájemci o samovýrobu elektřiny rozhodovat mezi provozem mikrozdroje a výrobny pro vlastní spotřebu s dodávkou přetoků do soustavy.

Mikrozdroj zvolí ten, komu provozovatel distribuční soustavy nedovolí připojit celý instalovaný výkon. Nebo ten, komu nevadí technicky náročnější řešení omezení přetoků do soustavy a chce si zjednodušit papírování při připojování.

V ostatních případech bude zájemce spíše preferovat výrobnu, kde nejsou přetoky do sítě sankcionovány a není tudíž nutné uzpůsobovat tomu technicky výrobnu.  Předpokladem samozřejmě je, že provozovatel distribuční soustavy umožní připojení celého instalovaného výkonu, a že na straně obchodníka bude vůle převzít odpovědnost za odchylku.

Přijde Vám nový systém poněkud složitý? Máteli dotaz nebo potřebujete s něčím pomoci, napište nám na doucha@dsadvokati.cz nebo rovnou zavolejte.